Úterý 8. 8.

Po předání lupiče domorodcům jsme opět vypluli. Spěcháme zpět do Prahy za mou milou Neoménií. Při plavbě nás však zastihla veliká bouře. Ukázalo se, že loď, kterou nám Olibrius věnoval, není úplně v pořádku. Já tomu však nevěřil a nařídil jsem, ať plujeme dál, protože spěcháme. To byla chyba. Ztroskotali jsme. Jediné, co jsme z lodi zvládli zachránit, bylo to nejdůležitější – trocha pitné vody, se kterou jsme doplavali až na pevninu. Protože se nám všechno utopilo, museli jsme spát v lese jen v tom nejjednodušším přístřešku.

 

Ztroskotání lodi

Workshop stavění tropika

Záchrana poslední pitné vody z rozbouřeného moře

Běh přes divoké vlny

Nasbíraná voda Čarvonských

Odměřování

Balení se na přespávání

Kolik toho jeden človíček unese

Stavba obydlí rodu Kuchařovců

Stavba obydlí rodu Fijálů