Všichni jsme si vzali své sváteční šaty, učesali se, a vetkli kvítí do vlasů. Jde se totiž do kostela. Kázaní bylo o pomazání krále Davida. Cestou zpátky jsme nešli jako obvykle. Šli jsme po modré značce podél potoka. Je to tamtudy hezčí a větší žůžo dobrodrůžo :).
S nacpanými břichy jsme ulehli do měkké trávy a odpočívali. Slunili se a houpali. Prostě neděle jak má být.
Odpoledne se trochu zvrtlo. Naše mladé posádky ztroskotali na pustém ostrově. Museli ukázat, že se o sebe dokáží postarat i v takovéto krizové situaci. Jak si seženou vodu? Co udělají, pokud by naneštěstí jeden z nich zemřel? To byly otázky hodné opravdu dramatického představení.
Po osvěžujícím pokoupáníčku jsme pozorovali, jak si plavčíci nacvičují svá vystoupení k večernímu táboráku. Vystoupení byla velmi zdařilá – dramatická, pěvecká, taneční i gymnastická a to i s hudebním doprovodem.
