Neděle 6. 8.

Turnaj se vskutku povedl, nicméně je čas vyrazit zpět domů. Král Olibrius mi daroval jednu ze svých lodí, rozloučil jsem se s Afrikou, a vyjeli jsme.

Na lodi jsme zaslechli z nedalekého ostrova hudbu. Zvědavost zvítězila a vyjeli jsme se kouknout na ostrov. Ihned nás zajali domorodci v domnění, že já jsem nějaký lupič, který je terorizuje. Ukazovali mi plakát, na kterém byl ten lupič vyobrazený a opravdu mi je velmi podobný… Unesli mě do tábora a chtěli mě zabít a sníst. Naštěstí moje společnost českých rodů jim vysvětlila, že jsem opravdu Bruncvík – český kníže. Ovšem pravý lupič je stále na svobodě.

Cesta do kostela

V kostele

Plakát s lupičem

Domorodci zajali Bruncvíka

Domorodci se rozhodují, jestli Bruncvíka zabít či se spletli

rod Zelených lvů vypráví, jak Bruncvík zabil

rod Ohnivých lvíčat vypráví o králi Olibriovi

rod Čarvonských v trůním sále krále Olibria

Překvapující herecké talenty

rod Kuchařovců žádá o slyšení krále Olibria

rod Fijálů zachraňuje Afriku

Holky uvízly na záchodě

Veřejná pochvala za hrdinské činy