Aby nám na lodi nebylo smutno a nehrozila tzv. ponorka, vyzkoušeli jsme zábavičku starých námořníků – kruh smíchu. Každý z námořníků si musel lehnout na břicho předchozío námořníka, aby cítil jak se mu smíchy třese břich. Též nám dopoledne zpestřily hry s padákem, lodní ringo, vyrábění z hlíny a obatikovávání posledních čistých kusů našeho oblečení – světlých triček v rohu kufříků.
Dlouho očekávané odpoledne konečně přišlo. Dopluli jsme na ostrov. Zatímco my jsme přičumovali a kontrolovali, naši plavčíci se stali osadníky. Postavili svá tábořiště, která musela být v závětří, očištěná od všech šišek a větviček, s ohništěm, místem na spaní pro šest lidí a skladem jídla a dřeva. Satčila jim hodina a myslím, že máme kde bydlet.
